Typy na tvoření, Strana 2

O barvách - Akvarel

Akvarel

Akvarelové barvy jsou vyrobeny ze směsi barviva a pojidla rozpustného ve vodě. Nemají výrazné krycí vlastnostni jako třeba olejové nebo akrylové barvy, ale jejich kouzlo spočívá v možnosti vytvořit svěží a průsvitnou malbu, a to jak postupným nanášením barevných vrstev po zaschnutí vrstev předchozích, tak využitím vzájemné mísitelnosti a rozpíjení barev.

Jednou z dalších předností akvarelu je, že pro malbu nepotřebujete příliš mnoho pomůcek. Akvarelové barvy jsou k dostání v pevné formě, v mističkách (tzv.pánvičkách) nebo v pastózní formě, v tubách. Pokud Vás školní vodovky nechaly zcela chladnými, zkuste to přeci jen s akvarelovými barvami, budete příjemně překvapeni, jak veliký je v tom rozdíl.

_vyrn_1837sada-akvarel-10x2-6ml-Q06

  Jaké barvy si zvolit ?

Při výrobě akvarelových barev se mísí pigment s arabskou gumou a malým podílem glycerinu, který zajišťuje přilnavost a poddajnost složek. Směs se usuší a potom se dávkuje do pánviček nebo tub.                                              Pánvičky jsou malé mističky vyrobené většinou z plastu, vyjímečně i z kovu, do nichž se barva dávkuje obvykle po 3gramech. Pánvičky obecně bývají čtvercové (tzv.poloviční ) nebo obdélníkového tvaru, dvojnásobné co do množství barvy. Abychom mohli barvu použít, je třeba ji přenést navlhčeným štětcem na paletu. Tam s ní můžeme pracovat dle libosti - ředit, míchat s jinými barvami. Pokud nemáme zakoupenou sadu barev v pouzdře je vhodné si nějaké pouzdro pořídit, aby se s pánvičkami dalo dobře zacházet, aby byly dobře upevněny a měli jsme o barvách přehled. Začínajícím akvarelistům rozhodně doporučujeme investovat do sady barev, některé sady se prodávají v dřevěných pouzdrech , jiné v kovových a u některých sad je možné si barvy rozmíchávat přímo ve víku.

Barvy v tubách obsahují více glycerinu než barvy v pánvičkách, proto se dají snáze rozmíchat s vodou. Jsou proto dobrou volbou pro malování velkých barevných ploch. Tuby se snadno udržují čisté, ale jako u všech barev v tubách je i zde riziko, že si vymáčknete více barvy než opravdu spotřebujete a barva Vám zůstane " na ocet ".

Jestliže neumyjete paletu, můžete barvu zkusit rozmýt a použít později, při další práci, bude-li se Vám odstín hodit.

Používání barev v pánvičkách je jednodušší: barvy jsou ihned dostupné. Nemusíte pokládat štětec, otvírat barvu, vymačkávat na paletu, otvírat druhou, přimíchávat, zavírat tubu atp. Pánvičky jsou také většinou levnější, v dlouhém časovém horizontu však mají tendenci vysychat. Menší sety barev v pánvičkách jsou vynikající pro kreslení v plenéru.

Příbuzné akvarelovým barvám jsou akvarelové pastelky. Vypadají stejně jako obyčejné pastelky, ale jejich stopa je měkčí a lze je rozmýt štětcem a vodou a docílit tak vzhledu akvarelu.

Papír

Malovat můžeme na papír nebo karton. Zajímavých výtvorů můžeme dosáhnout i použitím méně obvyklých, však velmi náročných typů podkladů jako jsou ruční papír, pergamen, hedvábí apod. Vždy musíme mít na paměti, že jedná o vodou ředitelné barvy, aproto je velmi vhodné pracovat s papírem vyšší gramáže, aby se papír nasátím vody nezkroutil. Povrch a struktura a tón papíru vždy ovlivní celkové vyznění malby. Opravdový akvarelový purista nepoužívá krycí bělobu, bílá místa na svém obraze si předem promyslí a při malbě je vynechá - také tato skutečnost je tedy při výběru papíru důležitá.

Tipy pro akvarelový papír

Aby se arch papíru při malbě nevlnil, můžeme jej přilepit papírovými lepicími páskami na dřevěnou podložku. Není nutné toto provádět s papíry o opravdu vysoké hodnotě gramů. Práci s upevňováním papíru nám ušetří speciální akvarelové bloky, jejichž listy jsou po všech stranách v bloku upevněny a každý list se odřízne až po zaschnutí hotové malby. Akvarelové bloky vřele doporučujeme, malba poté není nijak pokroucená.

 Štětce

Pro akvarelovou malbu použijeme zvláštní štětce určené pro akvarel, které jsou schopny udržet velké množství vody. Výborné jsou sobolí štětce, které se mohou chlubit vyjímečnými charakteristikami : jemnost, důraz a vysoká zadržovací schopnost. Dále se vyrábí výborné štětce například z hovězích, kozích, velbloudích či jezevčích chlupů, ale dobré vlastnosti mají i syntetické štětce.

Příslušenství

Při malování akvarelů se neobejdeme bez palety, na které můžeme míchat barvy. Akvarelová paleta může být vyrobena z umělé hmoty, kovu či porcelánu a v podstatě se jedná o vaničky na rozdělání barev a míchání.

Doplňky k akvarelovým barvám

Obecně lze říci, že se přísady do akvarelových barev používají mnohem méně než přísady u jiných malířských technik. Přísady, které můžeme do akvarelových barev přidávat, se liší dle výrobců. Do akvarelových barev můžeme přidávat arabskou gumu, která zvyšuje transparentnost barev, dále přísady umožňující nanášet velmi tenké barevné vrstvy, přísady upravující tekutost barev apod. Velmi užitečná může být takzv.kreslící guma, která se nanáší po rozvržení základní kresby na papír do míst, která mají zůstat bílá.

Akvarelová malba se po zaschnutí neotírá, kontakt s vodou by ji mohl poničit. Proto se podobně jako u jiných médií i pro ochranu akvarelu vyrábějí závěrečné laky, a to buď v tekuté formě nebo ve spreji.

 Rezavy-zamek-900x507

Pastel

Pastel je jedinečná technika umožňující obojí, malbu i kresbu. Pastely taktéž umožňují malíři přímý kontakt s médiem. Dělí na suché a olejovové pastely. Olejové pastely mají krásné jasné a zářivé barvy, které se míchají přímo na papíře, a to překrýváním nebo roztíráním. Jelikož míchání odstínů mimo papír není možné, doporučuje se koupit si rozšířenou řadu. Na rozdíl od suchých pastelů jsou lépe přilnavé k povrchu. Fixace není nutná. Lze je pořídit v různě početných sadách.

Jak si vybrat papír ?

Pro tuto techniku je určen papír s hrubší strukturou. Díky této struktuře pastel lépe přilne k papíru a také nám pomáhá  při malování dosáhnout různých efektů ( např.sněžení ). Ve většině případů se volí barevný papír, proto je důležité, mít představu co chcete nakreslit či namalovat a podle toho zvolit vhodný odstín papíru Canson. Myslete na to, že papír bude prosvítat.  

Základní techniky s olejovými pastely

1. Kreslení koncem pastelu : Pastelem kreslíme stejně, jako s tužkou. Chcete-li, můžete si jej seříznout do špičky. Šířku linky a sytost barvy ovlivníte tlakem na pastel.

2. Kreslení hranou pastelu : U této techniky je lepší použít menší ( nalámané ) kousky pastelu. Pastel položte na papír a celou boční hranou pastelu po něm přejíždějte. Sytost opět závisí na tlaku, který na pastel vyvíjíte, nebo na to, kolikrát přes papír přejedete.

3. Stínování : Dojem prostoru, světla a stínu se dá dosáhnout pomocí tenkých tahů pastelem, méně či více nahustěných na sobě.

4. Míchání barev : Míchání barev docílíte více způsoby, a to šrafováním jedné barvy přes druhou, nebo nanesením dvou barev vedle sebe a pomocí papírové těrky rozetřením jedné barvy do druhé. 

5. Stupňování - gradace : Od nejslabšího tlaku na pastel k silnějšímu a nejsilnějšímu docílíme od průhledné vrstvy barev až k úplně syté neprůhledné. Gradace dosáhneme také pomocí roztírání nanesené barvy těrkou nebo prsty.

6. Tečkování : U této techniky se používá okraj ( roh,špička ) pastelu. Tečkování se provádí jemnými, četnými údery pastelu na papír.

7. Kreslení přes šablonu : Z papíru si vytvořte šablonu ( jednoduchý vzor ), přiložte na papír a vyplňte barvou. Po odstranění šablony vznikne jasný a ostrý obrázek. Dalším způsobem použití šablony je, nanést pastel jen na okraj šablony a prstem rozetřít ve směru dovnitř obrázku, nebo naopak ven.

 

 

Linoryt

V roce 1860 vynalezl angličan Wolton Frederik linoleum, jako levnou krytinu. Umělci velmi rychle poznali, že linoleum je lehce zpracovatelný materiál na vnitřní ilustrace, umělecké plakáty a další grafickou tvorbu.

Linoryt se stal alternativou podstatně nákladnějšího a obtížněji zhotovitelného dřevorytu.

Materiál a nářadí                                                                                                                                                                                                                           

Linoleum - pracujeme nejčastěji s linoleem o tlouštce 3 - 3,5 mm. Přednost dáváme světlejším odstínům a hladkému povrchu. V prodeji je bud linoleum klasické nebo soft, které má gumovější charakter.

Nářadí na rytí - v prodeji je možno zakoupit soupravu rydel ( značka Abig - velmi oblíbená ) a nebo jednotlivá rydla, která se od sebe liší tvarem a také upevněním uložení nože.

Druhy rydel

Trojhranné rydlo ve tvaru V - používá se k rytí prvních , hlavních linií a k vypracování detailů.

Žlábkové rydlo ve tvaru U - používá se na vytvoření širších linií a k vyjmutí menších ploch

Úzké rydlo šířky 1,5-3mm - používá se zásadně k vyjmutí ploch

Široké rydlo šířky 4mm - jedná se o nejširší nářadí a používá se na vyjmutí ploch a to většinou pozadí motivu

Konturovací nůž - má rovné ostří a používá se ke zhotovení řezných linií

Podložka - slouží k nanesení tiskařské barvy na barvicí váleček - měla by být hladká např. z umělé hmoty, dřevotřísky s hladkým povrchem, ze skla apod.

Válečky - váleček k naválení barvy se skládá z kovového držáku s rukojetí a samotný váleček je zhotoven z hliníkového jádra , dřeva nebo z umělé hmoty a je potažen umělou nebo přírodní gumou s hladkým povrchem. Většinou je opatřen podpěrami, aby při nanesení barvy neležel na pracovní desce. Přítlačný váleček - je totožný jako váleček na nanášení barvy, jen není opatřen podpěrami.

Tiskařská barva - vodou ředitelná tiskařská barva - jak už název napovídá, jde o barvu na vodní bázi a používá se nejvíce. Prodává se v tubách nebo ve větším balení v lahvích. Výhodou vodou ředitelné barvy je, že je vhodná na menší formáty, dá se dobře smazat, schne přibližně 5 minut a lze ji snadno ředit vodou, pokud je moc hustá. Její nevýhodou je, že víc než po 5 tiscích může zaplnit tenké linie, je nutné desku vysušit a barvu nanést znovu.

Barva tiskařská na olejové bázi - používá se na tisk linorytu větších rozměrů, její výhodou je, že má správnou konzistenci a vyplní tenké čáry, je sytější než vodou ředitelné barvy. Schne do tuha a nedá se smazat. Do tvrda zasychá po 24 hodinách. Nářadí a deska se musí vymývat a čistit terpentýnem a špatně se odstranuje z oděvů.

Papíry - hedvábný papír - je tenký, poloprůhledný, vyrábí se v mnoha barvách, cenově dostupný, vhodný pro ruční tisk a práci s dětmi.

          - balicí papír - světle hnědý, pevný papír, hodí se k výrobě dárkového papíru, cenově výhodný.

          - rýžový papír - nazývá se čínský nebo japonský, hodí se pro ruční tisk.

Musíme mít na mysli, že všechny papíry určené na tisk by měly mít hladký povrch, aby na nich i ty nejmenší detaily dobře vynikaly. Tisk linorytu se dá aplikovat i na bavlněnou látku nebo hedvábí. Barvu používáme na olejové bázi a nebo přímo na textil a fixujeme žehlením.

Postup : V první řadě si pořádně promyslíme motiv a vypracujeme návrh. Návrh přeneseme pomocí pauzovacího papíru ( zrcadlový přenos ) nebo permanentního fixu ( nesmaže se ) kopírovacího papíru .....na lino.

Začneme vyřezávat hlavní linie a dbáme na to, aby řez byl veden vždy směrem od těla, aby nedošlo ke zranění. Když jsme s prací spokojeni, naneseme tiskařskou barvu. Barvu vymáčkneme na nanášecí hladkou podložku a stěrkou, nebo špachtlí barvu rozprostřeme na plochu, válečkem rozválíme, do té doby dokud není jeho povrch dokonale pokryt tiskařskou barvou ( barvy by nemělo být příliš )

Barvicím válečkem začneme přejíždět po linorytu, dokud celý obrazec není pokryt barvou. Papír, na který bude určen tisk opatrně přiložíme a lehce přitlačíme rukou, jen aby papír nesklouzl - přiložíme ještě jeden krycí papír, aby se nám tisk nezašpinil a přítlačným válečkem pečlivě papír přejíždíme, aby tisk byl dokonalý. Se zdviháním papíru začneme opatrně v rohu a postupně ho sejmeme z linolea.

Tisk opakujeme kolikrát chceme. Technika linorytu skýtá nepřeberné možnosti kreativní tvorby, můžeme ho použít jak na různé podklady, materiály, ale i vytvářet v širokých, barevných škálách.                                                                                                                                                                                                            Vše záleží na Vaší kreativní fantazii.

 

Domácí výroba mýdla

Mýdlo - jeho výroba a použití se datují do doby Babylonské říše, t.j. 2 - 3 tis. let př. n. l.. Je součástí nejen našeho každodenního života, ale může být i velkou zábavou, pokud si ho zkusíme vyrobit i v domácích podmínkách.

Základním materiálem na výrobu mýdla je hotová glycerinová hmota. Vyrábí se z palmového a kokosového oleje, třtinového cukru a glycerinu. Hotovou glycerinovou mýdlovou hmotu zakoupíte v prodejnách výtvarných potřeb. Předností tohoto kvalitního mýdla s minimálním obsahem chemikálií, je, že se dá snadno roztavit a lít do formy na odlévání nebo vylévat na plochu.

Co potřebujete : Základní mýdlovou hmotu, v prodejně k dispozici bílé mýdlo nebo transparentní, že být i s přídavkem např. olivového oleje, kozího mléka. Je to velmi kvalitní materiál, který není zbaven glycerinu a působí blahodárně na naši pokožku - zvlhčuje ji. Jedná se o poměrně měkkou hmotu, která se dá dobře řezat nožem, a současně jedinou hmotu, která se  dobře taví, a tudíž  se dá za tepla odlévat.

  • Mýdlové vločky - jsou polotovar pro dnešní průmyslovou výrobu mýdel lisováním za studena. Jsou bílé nebo transparentní , bez aromat. Používají se při tavení spolu s glycerinovou hmotou.
  • Barvítka - používají se zásadně barvy určené do mýdel, jsou též k dostání v obchodech s výtvarnými potřebami. Jsou to v zásadě potravinářská barviva rozpuštěná v mýdle.
  • Aromata - na trhu se můžeme setkat s několika druhy aromat. Jsou to především čisté 100% esence. Jsou vyrobeny z přírodních olejů, vylisovaných přímo z rostlin.

Skutečnosti, že na 1 g tohoto oleje je potřeba obrovské množství přírodního materiálu, odpovídá i jejich vysoká cena. Tyto aromata mají samozřejmě i léčebné účinky, narozdíl od syntetických aromat, kde léčebný účinek je nulový. Nástroje a pomůcky - budeme potřebovat nádobu na tavení mýdla, néjlépe s dlouhou rukojetí, aby se mýdlo snadno vylévalo.

Menší nádoby, do kterých budeme po částech přelévat hmotu, kterou budem chtít barvit na jednotlivé odstíny a přidávat jednotlivá aroma. Zásadně používáme nádoby smaltové, nerezové nebo skleněné , s ostatními kovy by mohla hmota chemicky reagovat a tím se znehodnotit.

Dále budeme potřebovat míchátko nejlépe plastové, skleněné nebo dřevěné.

  • Formy - mýdlovou hmotu budeme lít do forem nebo na plochu. Formy jsou jednodílné nebo dvoudílné. Většinou vyrobené ze silikonového materiálu, který je pružný, dobře se mýdlo vyklápí a zvládá i vyšší teploty. Pro lití na plochu potřebujeme podložku ( dlaždice, lino), dále ohradníčky, nejlépe z hliníkových profilů.

Z plátu vylitého mýdla můžeme vykrajovat vykrajovátky na cukroví různé tvary. Postup : Průhlednou mýdlovou hmotu rozputíme, následně přilijeme barvivo a aroma a nalijeme do připravené formy, ale pozor, při teplotě  80°C, aby nedošlo ke zkroucení formy. Můžeme vrstvit jednotlivě barevné odstíny na sebe, ale až po zatvrdnutí předešlé vrstvy. Hotové mýdlo necháme zatuhnout a po té vyklopíme.

Nesmíme zapomenout ! Každé hotové mýdlo musíme co nejdříve zabalit do nepropustného materiálu ( celofán, igelit ) nebo alespon uzavřít do krabičky. Mýdla přijímají vzdušnou vlhkost a může se stát, že se práce vizuálně znehodnotí. Mýdlo tudíž nevyrábíme na vystavování, ale na spotřebování. Mnoho úspěchů z vonavého tvoření.

 

 

Mozaika

Mozaikou můžete dekorovat nejrůznější předměty určené do exteriéru, tak i do interiéru.

Podkladů pro mozaiku je nepřeberně. Můžete použít dřevěné výřezy, zrcadla, předměty ze skla, keramiky s glazurou i bez glazury, ale i kovy, plast, papír aj.

Mozaiku můžete dělat přímo na stěny, podlahy, nábytek, ale i třeba kameny nebo polystyrénové koule.

Možností je opravdu tolik, že je nelze všechny vyjmenovat.

Co potřebujete: Mozaikové kameny - přesné- vyrábí se z průmyslového skla, keramiky i přírodních materiálů, jsou nalepené na čtvercových sítkách a lze je koupit

ve stavebninách jako běžný obklad.

Akrylová mozaika - vyrábí se z akrylových bloků v různých čtvercových rozměrech např: 5*5mm, 10*10mm, 20*20mm,

a v různých úpravách např: třpytivá, průhledná, mramorová, klasická nebo i zrcadlová. Lze zakoupit v prodejnách výtvarných potřeb.

Skleněné - z plochého skla, střepů, zrcadel..... Sklo v tabulkách lze upravovat pomocí štípacích kleští.

Porcelánové střepy - staré porcelánové nádobí

Lepidla - nejčastěji používáme disperzní lepidla vodou ředitelné a po zaschnutí vodovzdorné. Darwi lepidlo na mozaiku - 3 D silikon kleber

Na lepení miniaturní mozaiky můžete použít i oboustranná lepící páska určená přímo k tomuto účelu.

Spárovací hmota - je prášková, rozdělává se ve vodě, většinou bílá, ale lze ji zakoupit i v mnoha jiných odstínech, popřípadě lze přebarvit akrylovou barvou.

Postup: Navrhneme si a rozkreslíme motiv. Jednotlivé mozaikové kameny lepíme postupně na podklad pomocí lepidla přímo a nebo si zvolený motiv připravíme na pracovní

desce a pomocí lepící transparentní folie, kterou nalepíme na vrchní stranu mozaiky. Přeneseme celý motiv plošně na předem připravený povrch opatřený lepidlem.

Necháme zaschnout, přesvědčíme se, že mozaikové kameny dobře drží a zaspárujeme.

Práškovou spárovací hmotu sypeme do nádoby s trochou vody, postupně mícháme a budˇ přidáváme vodu nebo prášek do té doby, kdy získáme konzistenci kaše.

Necháme zaschnout a postupně odstraníme( houbou namočenou ve vodě) přebytečnou spárovací hmotu. Konečný vzhled doleštíme suchým hadrem.

 

 

Speciální techniky-dekupáže

Krakelování

 Popraskaný efekt (zestaršení)

Potřebujete: krakelovací lak (zakoupíte ve Výtvarných potřebách)

                   2 odstíny akrylové barvy

                                 štětec plochý

Postup: První barvu, kterou naneseme bude barva krakelů ( žilek). Barvu necháme zaschnout.

poté naneseme krakelovací lak, opět necháme zaschnout a následně naneseme poslední nátěr a to druhý odstín akrylové barvy.

Ten nanášíme pouze jedním směrem, bud shora dolů nebo z leva do prava. Nikdy se s štětcem nevracíme zpátky-krakely (popraskání)

se objevují velmi rychle, tak aby jsme si je nezatřeli.

Po úplném zaschnutí aplikujeme ubrousek, který je velmi transparentní, tudíž prasklinky prosvítají i přes ubrousek a vzniká dojem, že je

také popraskaný.

3D efekt

Touto technikou vytvoříme trojrozměrný efekt.

Potřebujete: ubrousek

                  dekupážní lepidlo

                  samotvrdnoucí hmotu na vzduchu

                  nůžky

Ze vzoru nalepeného ubrousku si vybereme tu část, kterou chceme z plochy (roviny) vyzdvihnout.

Tu zhotovíme z modelovací hmoty, tuto část necháme zaschnout a týž motiv ubrousku přes něj přelepíme.

 

Technika dekorování dělených obrazů (tiling) můžeme uplatnit na jakémkoliv obraze, ale nejlépe se ukáže

na dělených obrazech, tedy na takových obrazech, které dělí jeden větší obraz na části konturami.

Ubrousková technika na textiliích

Potřebujete: látku (nepoužíváme umělé tkaniny) nejlépe je použít látku světlé barvy

                  nůžky

                  žehličku

                  pečící papír,folii

Postup: Vystřihneme motiv z ubrousku a použijeme pouze první vrstvu potištěnou.

            Vrstvu textilního média (lepidla) naneseme na látku, tam kam chceme umístit motiv z ubrousku.

            Po zaschnutí přežehlíme, bud z rubové strany, nebo přes pečící papír. Takto odekorovanou textilii, lze velmi opatrně prát

            maximálně ve 30°C a ručně.

 

 

 

 

 

 

 

 

Stránka 2 z 2 - 16 položek celkem